Přistáváme podle přístrojů

 

Během výcviku se piloti učí létat za dobré viditelnosti a teprve pak přichází na řadu výcvik létání podle přístrojů. Není to úplně přirozené, zkuste si představit, že jedete autem, nevidíte ven a řídíte auto jen podle obrazovek. Navíc v rychlosti kolem 900 km/h a nedá se jen tak zastavit u kraje. Během výcviku létání podle přístrojů se učíte tímto způsobem létat, což chvíli trvá. Učíte se věřit přístrojům a orientovat se v prostoru. Vidět ven musíte jen během startu a přistání. Pokud ale máte letadlo, které je vybaveno autopilotem schopným automatického přistání a posádka je na to vyškolena, viditelnost je nutná pouze na ten vzlet.

 
Dopravní letadla létají téměř vždy podle přístrojů a přistání se dělí na tři kategorie. Ještě předtím, než se na tyto kategorie podíváme, pojďme si přiblížit pár základních systémů, zkratek a jednotek v letectví.

Aby pilot mohl letět podle přístrojů, musí na těchto přístrojích něco vidět. Nejpoužívanější zařízení pro přesné přiblížení (letadlo je vedeno směrově (Localizer) i po sestupové rovině (Glide slope)) je ILS (Instrument Landing System). Jsou to dva paprsky vysílané z letiště, díky kterým vidí pilot na svém přístroji „kříž“ a úkolem pilota  je tento „kříž“ držet nebo provádět korekce, aby tento „kříž“ viděl až do přistání. Druhý systém, tentokrát nepřesného přiblížení, je radiomaják VOR. Tento radiomaják vede pilota směrově, ale výšku pilot koriguje podle mapy, kde má napsánu určitou vzdálenost od dráhy i jakou tam má mít výšku.

  Systém přesného přiblížení (přistání) – ILS

Pro určení výšky se v  létání zásadně (mimo několika zemí) používá  jednotka feet (stopa – pro představu 100 feet je cca 30 metrů). Dalším parametrem je dráhová dohlednost (vzdálenost, na kterou vidí pilot z kabiny) a používáme zkratku RVR (Runway Visibility Range). Tzv. výška rozhodnutí – výška, kdy pilot během přístrojového přistání musí učinit rozhodnutí, zda pokračovat na přistání nebo stoupat zpět do bezpečné výšky, se označuje DA (Decision altitude).
Jaké kategorie (CAT) se tedy pro přistání používají a jaké mají podmínky?

 

 

Kategorie   Výška rozhodnutí   Minimální RVR

CAT I           200 ft/60 m min.     550 m
CAT II          100 ft/30 m min.     300 m

CAT III A      méně než 30 m       min. 200 m
CAT III B      méně než 15 m       min. 75 m
CAT III C      0 m                        0 m

 CAT I je základní kategorie, kterou létá pilot vždy, když přistává podle přístrojů. Ať už je to menší letadlo nebo třeba Boeing. Přistání probíhá tak, že pilot letí například v mraku nebo mlze podle přístrojů (které navádí majáky ILS nebo VOR) a když jeho výškoměr ukáže 200 stop, musí vidět přistávací dráhu nebo naváděcí světla dráhy. K tomu ještě musí mít informaci, že dráhová dohlednost je minimálně 550 metrů. Pokud dráhu z této výšky nevidí nebo je menší dráhová dohlednost, nastává tzv. postup nezdařeného přiblížení (Go aroud), kdy pilot přidá tah motorů, začne stoupat zpět do bezpečné výšky a letí na nějaký předem určený bod. Tam buď krouží a vyčkává zlepšení viditelnosti nebo letí na nějaké jiné letiště.
CAT II a CAT III jsou kategorie, kdy už přistává autopilot. Je to postup nazvaný – autoland. Pokud je na letišti vyhlášena tato kategorie, mohou přistávat jen letadla, která mají schválené vybavení, vyškolenou posádku a také letiště je na tento druh přistání vybaveno. CAT III C je přistání, kdy piloti nevidí dráhu až do přistání vůbec. Tuto kategorii létají jen letadla, která mají nezávislé automatické systémy  schopné pracovat i v případě závady na jednom z nich. Navíc, pro posádky jsou během automatických přistání nastaveny složité postupy – je nutné pečlivě sledovat přístroje a být připraven na okamžitá rozhodnutí.

 CAT I (200ft)

  CAT II (200ft)

  CAT III (po přistání)

 

To je tedy zjednodušené vysvětlení přístrojových přistání.  Až poletíte někdy letadlem, které přistává v mlze, věřte pilotům a přístrojům. Ví, co dělají. 
  

 

 


Další články