B777 Malaysia Airlines
Letoun Boeing 777-200 není malé sportovní letadlo, které může přistát na nějakém malém ostrovním letišti, a i kdyby se někde takové místo našlo, je to obrovský letoun, který k přistání potřebuje velmi dlouhou a zpevněnou dráhu. Podle zpráv, které mám z medií, letoun změnil kurz a odmlčel se během chvíle. Vypnout všechna komunikační zařízení najednou je téměř nemožné a některá pracují dokonce automaticky. Základním systémem pro sledování letadla je odpovídač sekundárního radaru, který laicky řečeno přijme vlny z pozemního radaru, zakóduje do něj informace, jako je číslo letu, výška atd., a pošle je zpět. Díky tomu vidí řídící letového provozu (ATC) letadlo i s informacemi na své obrazovce. Mimo to, při nastavení určitého kódu pilotem se může nahlásit stav nouze, ztráta spojení, nebo dokonce únos. Pro informaci o krizovém stavu existují ještě další způsoby, jak může pilot ATC naznačit, že jde o únos. Při únosu tedy má pilot, i po vypnutí odpovídače, dát signál, že něco není v pořádku. To se ale údajně nestalo. Zpět tedy k vypnutí komunikačních systémů. Tento odpovídač se vypnout dá, může se vypnout nebo přeladit vysílačka, ale je tam ještě tzv. ACARS, což je obousměrný digitální přenos dat vyvinutý speciálně pro letecký průmysl, díky kterému jsou zprávy přenášeny například společnosti, a ta může stejným způsobem komunikovat s posádkou. Dále datalink na komunikaci s řízením letového provozu, selektivní komunikační systém SELCAL či satelitní komunikace SATCOM. Vše vypnout najednou je velmi složité a hlavně, proč by to piloti dělali? Důvodem by musela tedy být buď fatální situace v letadle (výbuch, rychlý a přesně promyšlený únos), nebo záměr pilotů (v historii leteckých nehod již sebevražda pilota s plně obsazeným letadlem byla). I po vypnutí všech těchto systémů je ale letadlo zjistitelné tzv. primárním radarem, kterým se sleduje daný prostor např. z vojenských důvodů. Před takovým radarem se může ukrýt možná jen letoun vybavený technologií stealth (neviditelný letoun), ale určitě ne dopravní kolos jako je Boeing 777. Bohužel, je ale pravda, že i primární radar má určitý dosah a pokrytí, a v místě kde se letadlo ztratilo, již nemusel být účinný. Případní únosci nebo piloti by museli mít buď velké štěstí, nebo by museli znát pokrytí a vědět, jak z radarů zmizet. Další překážkou jsou ale satelity, které zemský povrch také monitorují, a vše je o to nepochopitelnější, že podle posledních zpráv, letadlo po odmlčení letělo kolem frekventovaných letových tras, velkých letišť. Je opravdu neuvěřitelné, že všechny tyto možnosti selhaly a letadlo žádný systém nezachytil. Pokud by šlo o fatální selhání systémů letadla, a zázrakem se povedlo někde s letadlem přistát, jistě by se o tom už dávno vědělo. To se ale také nestalo.
Z důvodu těchto faktů, které jsou k dispozici, je tedy nejpravděpodobnější zřícení letadla. I když zůstávají další otázky. Každé letadlo má dnes systém, který v případě dopadu na zem nebo do vody, začne okamžitě vysílat nouzový signál. Dopravní letadla mají tyto systémy vysoce propracované a účinné, a jsou automatické a zálohované. Jak je tedy možné, že žádný signál nebyl zachycen. I když se letadlo roztříští o hladinu a potopí, okamžitě se nouzový signál vyšle a pokud se potopí do velké hloubky a tento signál je z takové hloubky těžko zachytitelný (viz případ letadla Air France), zůstává stejně prvotní signál o nehodě. Díky ztrátě kontaktu, rychlosti letadla a neznámém odchýlení letu, hledají tak vyšetřovatelé jehlu v kupce sena.
Informace vyšetřovatelů o nálezu simulátoru v domě pilota mi nepřijde příliš relevantní. Komerční simulátory dnes nabízejí k dokoupení propracované modely reálných letadel, kde je plně funkční kokpit a systémy, a protože dopravní letadlo není „koloběžka“, zkouší si a učí se mnoho pilotů postupy ve virtuální kabině právě takových simulátorů. Znám to ze své zkušenosti, zkoušel jsem si nejen klasické postupy, ale i různé postupy přistání na vybraných letištích, nebo řešení nestandardních situací. Navíc, létání je víc než práce, a znám hodně kolegů, kteří se vrátili z reálného letu, a na simulátoru doma si dali ještě virtuální let do Ameriky. Pokud tam tedy vyšetřovatelé nenašli další důkazy, z mého pohledu nenašli nic zvláštního.
Těch otázek je ale opravdu velmi mnoho, a i když piloti nikdy nic nevzdávají, obávám se, že šance na šťastný konec je malá. Ale věřme zatím dál.
