Kokpit a alkohol
Záludnost první: euforie
Výcvik pilota předpokládá určité množství mentálních schopností a vzdělání. Strach o vlastní život a střízlivý úsudek nedovoluje pilotům rozhodnout se, že se nejprve opijí a potom poletí. Pokud snad někdo takový mezi námi byl, je nepravděpodobné, že by dožil dnešních dnů. Proč se přesto čas od času z doutnajících trosek letadel vyprošťují ohořelá těla opilých pilotů?
Příčina nehod pod vlivem alkoholu je stejná, jako u opilých řidičů na silnici. Sled rozhodnutí bývá u pilota totiž opačný: pilot se nejprve napije a až pod vlivem alkoholu se rozhodne letět. Může za to euforizující účinek alkoholu. V počátcích alkoholického opojení vzniká u člověka stav spokojeného rozpoložení mysli, zvýšený pocit sebevědomí a bezpečí. Po malém množství alkoholu se cítíme v plné výkonnosti, schopni bezpečně letadlo uřídit. Alkohol sám zablokuje naši schopnost rozeznat na sobě příznaky alkoholového opojení a s ním spojené snížení výkonnosti.
Alkohol odbourává obavy z běžných rizikových situací v létání, jako je nevhodné počasí, zanedbání úkonů před vzletem nebo nedostatečná prohlídka letadla před letem. Odbourává i strach z právních důsledků řízení letadla pod vlivem alkoholu a ostudy spojené s přistižením. Narušením úsudku lze vysvětlit, proč riziko letu pod vlivem alkoholu podstoupí i osoba, která riskuje své vysoké postavení ve společnosti.
Euforie a narušené rozhodování se je následkem intoxikace alkoholem. Jak si v takové chvíli zachránit kůži a zabránit rozhodnutí letět, když nejsme schopni se rozhodovat? Doporučuji techniku, kterou užívají adiktologové, kteří se zabývají léčbou závislostí. Představte si v myšlenkách semafor, jaký bývá běžně na křižovatkách. Semafory se musí poslouchat a při jízdě na červenou hrozí smrt. Jakmile se napijete alkoholu a napadne Vás myšlenka na létání, rozsviťte si na pomyslném semaforu červené světlo. A o tom světle nepřemýšlejte a poslechněte ho.
Záludnost druhá: „malá dávka alkoholu“
Je běžnou laickou představou, že malá dávka alkoholu nesnižuje naši schopnost pilotovat letadlo nebo řídit auto. Některé země dokonce tolerují malé množství alkoholu v krvi za volantem. Prohlédněte si, prosím, obrázek, který mi pro tento článek poskytl plk. MUDr. Miloš Sokol, Ph.D., primář Vojenského ústavu soudního lékařství. Je to kolega, který se účastní vyšetřování leteckých nehod a zabývá se toxikologií. Každý sloupec na obrázku reprezentuje hladinu alkoholu u jednoho pilota, který zahynul při letecké nehodě. V polovině případů měli hladinu pod 0,4 promile alkoholu v krvi. Přesto tito piloti způsobili nehodu, při které zemřeli.
Jiná statistika řidičů aut ukazuje, jak alkohol zvyšuje riziko nehody na silnici. Pravděpodobnost nehody je při hladině alkoholu:
• od 0,3 do 0,9 promile – 7 x větší
• od 1,0 do 1,4 promile – 31 x vyšší
• nad 1,5 promile – 128 x větší
Problém totiž vzniká v náročnosti řízení auta a ještě větší náročnosti v řízení letadla, kterou si zkušenější možná už ani neuvědomují. Pilotáž vyžaduje rychlé a přesné vyhodnocování všech smyslových podnětů. Současně musíme provádětsložitou a jemnou koordinaci mnoha svalů,kterými letadlo řídíme. Navíc musíme paralelně zpracovávat mnoho souběžných informací o letadle, krajině, počasí, provozu, navigaci a komunikaci. Je nutné přijímat rozhodnutí, které jsou komplexní s mnoha vstupy a zásadními důsledky. Pilotáž letadla patří mezi výjimečně zatěžující činnosti a sotva snese srovnání s jinými činnostmi, které člověk provádí. Čím vyšší je požadovaný výkon, tím menší množství alkoholu je potřebné pro projevy jeho toxického účinku. Současně čím větší zátěž je na pilota kladena, tím dříve se vliv alkoholu projeví.
Asi nikoho z nás nepřekvapí, že rychlé vyhodnocování polohy a koordinaci pohybů vyžaduje nejvíce právě pilotáž ultralehkého letadla. Díky menší setrvačnosti letadla a nízkému poměru hmotnosti a výkonu motoru má pilotáž ultralehkého letadla neobvykle vyšší pohybové nároky, než pilotáž větších strojů. Proto již 0,3l desetistupňového piva je pro pilota život ohrožující dávka. Po požití takto malého množství alkoholu v běžném životě fungujete zcela normálně a nepozorujete na sobě žádné příznaky opilosti, ale jako pilot selžete. Je ale dobré si uvědomit, že tato zátěž ale nevzniká při spouštění motoru a při pojíždění. Svůj průšvih si možná uvědomíme až po vzletu, kdy už nelze let přerušit.
Záludnost třetí: kocovina
Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost. Vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu.
Při kocovině může být hladina alkoholu již nulová. Ale každý, kdo ji prožil, mi jistě potvrdí, že to není nejkrásnější okamžik pro vyhlídkový let. Naplno se může projevit právě až po odeznění euforizujících a tlumivých účinků alkoholu. Mezi její projevy patří bolesti hlavy, svalů a kloubů, motání hlavy, žaludeční nevolnost, zvracení, špatná nálada, třes, slabost, průjem a nadýmání, zvýšená slinivost, přecitlivělost na světlo a hluk, úzkost a popudlivost a zimnice. Nic z toho vás skvělým pilotem neudělá. A proč kocovina vzniká?
Alkohol má močopudný účinek. Napijete se 200 ml vína, ale vymočíte 500 ml vody. Když celý večer pijete alkoholické nápoje, paradoxně jste druhý den dehydratovaní. Dehydratace spojená se ztrátou minerálů výrazně snižuje fyzickou i mentální výkonnost více různými způsoby.
Alkohol je v játrech enzymaticky odbouráván na acetaldehyd. Acetaldehyd se dál přetváří s pomocí zásob koenzymu nikotinamid adenin dinukleotidu (NADH), který v buňce funguje jako univerzální redukční činidlo, neboli zdroj elektronu. Přibližně si to jde představit tak, že pro odbourání alkoholu je potřebná energie a tu energii univerzálně v buňce dodává právě NADH. Škodlivý acetaldehyd se tak přetváří na kyselinu octovou a ta je dále zpracovávána.
Běžně se nám kvašením ve střevech spontánně vytváří asi 3 ml alkoholu denně. To je množství, které bez problému zpracujeme. Pokud ale další množství alkoholu vypijeme, velmi rychle nám dojdou v játrech zásoby toho nenápadného tajuplného faktoru označeného zkratkou NADH. V těle se začne hromadit acetaldehyd, který nedokážeme rychle metabolizovat. Acetaldehyd je agresivní látka 30krát toxičtější, než alkohol. Acetaldehyd je zodpovědný za nepříjemné účinky alkoholu, za příznaky kocoviny a také dlouhodobé následky pití alkoholu. Problém acetaldehydu vzniká tím, že evolucí nejsme na pití alkoholu připraveni.
Pro odbourávání acetaldehydu je tedy potřebná energie. Požití alkoholu tak snižuje hladinu cukru v krvi a způsobuje hlad. To známe všichni. Kocovina také bývá provázena nedostatkem cukru v krvi. Jenže pilotáž je zátěž a pro její zdolávání potřebujeme rychlou energii v podobě cukru. Ale kde ho po požití alkoholu a při kocovině brát?
Výhodou je, že po vypití velmi malého množství alkoholu (do 10 gramů) kocovina nevznikne, protože se vzniklým acetaldehydem se ještě dokážeme vyrovnat. Pokud byla dávka alkoholu o málo vyšší, projevy kocoviny nemusí být výrazné. Platí zde ale to, co bylo v kapitole o druhé záludnosti: čím vyšší výkon je při pilotáži vyžadován, tím menší množství acetaldehydu je potřebné pro následné projevy kocoviny. V běžném životě si vůbec nemusíte projevů kocoviny všimnout a můžete se cítit zcela v plné síle. Jenže nejste, a jako pilot to nezjistíte dříve, než po vzletu.
Pokud jste to včera fakt nepřehnali, je pravděpodobné, že za 8 hodin po skončení večírku bude hladina alkoholu ve vaší krvi nulová. Když v tu chvíli poletíte, neporušíte předpisy a žádný úřad na vás nemůže. Jenže s následky kocoviny ohrožujete sebe, své cestující a své okolí. Můžete si pouze pogratulovat, že se ve statistikách nehodovosti neocitnete mezi opilými piloty.
Za jak dlouho poletím?
Odstraňování alkoholu a acetaldehydu z těla si představte jako přesýpací hodiny. Písek se přesypává stálou rychlostí a nejde to urychlit. Alkoholické nápoje obsahují dramaticky větší množství alkoholu, než s jakým se v přírodě běžně setkáváme a na jaké jsme připraveni. Pro požívání alkoholu v nápojích nejsme v játrech vybaveni dostatečnou kapacitou enzymů, takže si na vystřízlivění musíme počkat. Samozřejmě déle si počkají lidé s nejrůznějšími chorobami jater. Celá řada léků prodlužuje účinky alkoholu. Obézní lidé mají větší toleranci k příznakům opojení alkoholem, protože alkohol se dobře v tuku rozpouští, ale podstatně pomaleji ho z těla odstraňují. Může za to ztukovatění jater, které je při obezitě pravidlem. Pro rychlost eliminace alkoholu existují praktické tabulky, které jsou z důvodů popsaných v minulých kapitolách v letectví celkem k ničemu. Stejně tak v letadle zapomeňte na alkohol testery, acetaldehyd změřit prostě neumějí.
Předpis UL1 říká: Pilot letadla/SLZ a členové posádky nesmí zahájit let, je-li jejich schopnost snížena zejména vlivem alkoholického nápoje, omamného prostředku, léku, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí. Před letem a v průběhu letu je pilotu letadla/SLZ a členům posádky zakázáno požívání alkoholických nápojů, omamných prostředků, léků snižujících schopnost výkonu funkce člena posádky. Toto ustanovení se vztahuje i na další osoby posádky letadla/SLZ, i když nevykonávají činnost související s řízením letadla/ SLZ. Podobně se k problému staví ostatní evropské letecké předpisy. To nám příliš nepomáhá s odpovědí na naši otázku, kdy je vlastně bezpečné letět po požití alkoholu. Americký Federální letecký úřad nám dává návod, který považuji za chytrý:
Jedno pivo 10 stupňů nebo 200 ml vína – leťte za 8 hodin. Takové množství dokážeme obvykle odbourat v tomto časovém limitu bez hromadění acetaldehydu a následků kocoviny.
Příznaky opojení alkoholem byly včera vcelku příjemné (excitační stadium intoxikace alkoholem) – leťte až za 24 hodin.
Příznaky opilosti byly nepříjemné nebo spojené se společensky nepřijatelnými projevy (hypnotické stadium intoxikace) nebo s příznaky kocoviny – dobu do usednutí do letadla je vhodné prodloužit až na 72 hodin. Bylo opakovaně studováno chování pilotů v simulátoru po požití alkoholu. Ještě za 3 dny po vystřízlivění z těžké opilosti dělali zvýšený počet chyb při řízení letadla.
Příznakem opilosti bylo bezvědomí (komatózní stádium) – zkuste se zamyslet, zda je létání zábavou právě pro vás, ale až vystřízlivíte.
A na závěr ještě několik rad pro pití alkoholu:
Kromě alkoholu současně pijte i nealkoholické nápoje, nejlépe sladké. Před spaním se ještě důkladně napijte. Jinak budete ráno vysušení jako treska.
Nepijte na lačno. Před spaním si ještě dejte něco sladkého. Omezíte tím hromadění acetaldehydu, protože játra budou mít více energie na jeho odbourávání. Ráno je už na tuto radu pozdě.
Se sexem je to jako s létáním. Alkohol rozpouští zábrany. Po alkoholu se cítíte neporazitelní, ale opak je pravdou. Tak pozor na havárii.
