Hlasování o nedůvěře vládě
Právě proběhlo ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě premiéra Sobotky. Bylo velmi často ze strany koalice označováno za frašku, o které bylo rozhodnuto předem, protože opozice nedisponovala dostatkem hlasů. Spouštěcím impulsem pro toto vyslovení bylo schválení pokračování podpory biopaliv, který přihrál do kasy Agrofertu vlastněného ministrem financí Adrejem Babišem. Na tomto místě je potřeba říci, že to nebyl zdaleka jediný důvod.
Začněme hned na začátku nedávno schváleným zákonem o podpoře biopaliv. EU uznala, že podpora biopaliv I. generace je slepou cestou a důrazně nařídila členským zemím, aby od této podpory upustily. K tomu definovala termín rok 2020. Tento termín zvolila proto, že jednotlivé členské země měly tuto podporu legislativně ukotvenou v zákonech a aby nemusely členské země měnit svoji legislativu, byl stanoven ten nejzazší termín jedné z členských zemí. V ČR jsme měli tento termín červen 2015. Co se však stalo? Na návrh zákona z pera pana Babiše (který fakticky předkládal ministr Jurečka) koaliční poslanci schválili podporu biopaliv o dalších 5 let. Naprosto nesmyslně a bezdůvodně, naprosto proti postoji EU. V následujících 5ti letech tedy z kapes daňových poplatníků poputuje do této podpory dalších 9mld korun, z čehož zhruba polovina poputuje v podobě zisku firem holdingu Agrofert do jeho kapsy.
Dalším mistrovským kouskem pana ministra Babiše je prosazení investičních pobídek firmám Agrofertu ve výši 1,5mld korun v podobě daňových úlev. Co to znamená? Andrej Babiš si odpustil na daních 1,5mld korun, které neodvede do státní kasy tak, jako je musí odvádět každý občan této země, a kteří navíc takto vzniklou díru ve státním rozpočtu budou muset zalátat opět ze svých kapes. Toto prosadil ministr financí, který nezvládá vybírat daně a díky tomu hodlá šikanovat občany, živnostníky a malé firmy.
Už jenom fakt, že jeden z největších businessmanů této země, navíc podnikajícím na státních zakázkách, je ministrem financí a má tak k dispozici informace, které žádný jiný podnikatel nemá. Panu Babišovi však ani to nestačí a snaží se tento fakt dovést k dokonalosti zavedením EET, ze které se postupem času vyklubal nástroj, který nemá přivést do státní kasy další peníze (protože ani v okolních zemích se tak nestalo a stalo se to jen marketingovým nástrojem v jeho prosazování), ale má sloužit evidentně k tomu, aby mělo ministerstvo financí, a tedy především pan Babiš, přehled všech obchodních transakcích v této zemi a to v reálném čase. Bude vědět, kdo od koho co a za kolik kupuje. To jsou v obchodním světě informace nedozírné ceny a nedozírných důsledků.
Toto jsou ta nejhorší fakta, které se týkají ministra financí Babiše. Pokud bychom šli více do hloubky, našli bychom podivně vyhrané tendry státních zakázek, vyhraných firmami z holdingu Agrofertu, od velkých, jako kauza Lesy ČR, až po ty nejmenší, jako dodávky potravin do věznic atd.
Toto všechno jde přímo na vrub osoby pana Babiše, respektive hnutí ANO. Jedním dechem je třeba dodat, že koaliční partneři toto respektují a tím, že se proti nim nijak nevymezují, tak je přímo podporují a schvalují. A stávají se za ně tak zodpovědní stejnou měrou.
Při rozpravě nikdo z předsedů koaličních stran nijak neargumentoval a ani se nepokusil tato fakta nijak rozporovat. Pan Babiš místo argumentace začal vyjmenovávat kauzy z dob minulých vlád a rozebírat politickou historii Miroslava Kalouska. Premiér Sobotka místo aby se snažil o nějaké argumenty, jednoduše začal chválit sebe a tuto vládu tím, že se česká ekonomika v závěsu za tou světovou konečně začala vymaňovat z celosvětové recese, jako by to snad byla zásluha této vlády. KDU-ČSL prakticky neřekla nic. Tím nám koaliční partneři sdělili následující: „Ano jsme si vědomi všech těchto zvěrstev, ale budeme je tolerovat a přehlížet odměnou za to, že zůstáváme u vesla, to je pro nás mnohem důležitější.“
Nekompetentnost této vlády však spočívá i v jiných aspektech. Jedním z nich je zcela nedefinovaná, amatérská a nejednotná zahraniční politika, kterou si v době tak vážných celosvětových problémů, jako je konflikt na Ukrajině, z něj vyplývající vztah EU a Ruska, obrovské migraci islámských uprchlíků do Evropy a islámu vůbec, nemůžeme ani v nejmenším dovolit. V těchto obtížných chvílích musíme být suverénní stát, který zastupuje zájmy svých občanů s jednoznačnou a jasnou zahraniční politikou. Takovým státem díky vládní koalici nejsme.
Kdybychom se k opozičnímu návrhu vyslovení nedůvěry vládě nepřipojili, nehlasovali pro něj, či bychom se hlasování zdrželi, přijali bychom zodpovědnost za tento stav stejně, jako poslanci koaličních stran, komunisté, či několik nezařazených poslanců, včetně dvou našich bývalých poslanců Okamury a Fialy. To však pro nás nemohlo být ani na chvíli důvod k tomu, abychom stav v současné vládě tolerovali. Přijali bychom tak stejnou odpovědnost za tento neakceptovatelný stav.
A ještě jedna věc..pan ministr financí tady řekl, že jsou to pro něj drobné (nevím, jestli letenka do Ameriky nebo ty dotace). Ale pro většinu lidí není ani 50koruna nebo 20koruna drobné. To je výsměch..