Neviditelné bezpečnostní riziko ČR? 50% dozorců zadluženo!

Ve čtvrtek dopoledne proběhl v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k tématu odměňování příslušníků bezpečnostních složek. Záštitu setkání na sebe vzali předseda výboru pro obranu David Kádner (Úsvit) a předseda podvýboru pro Policii ČR Zdeněk Ondráček (KSČM).

Kulatého stolu se zúčastnili například generální ředitel hasičů ČR plukovník Drahoslav Ryba, náměstek ministra vnitra Jiří Zmatlík, předseda Unie bezpečnostních složek Jiří Vítek a další zástupci bezpečnostních složek. Účastníci debaty řešili především problematiku navrácení platů, které jim byly v roce 2010 odebrány.

Podle informací, které u kulatého stolu zazněly, je situace alarmující, až kritická. Jako člen Ústavně právního výboru vidím velké riziko především okolo  platů Vězeňské služby. Problémy se splácením dluhů má asi 50% jejích zaměstnanců. Zhruba 4% pracovníků Vězeňské služby je pak v insolvenci. Tato čísla nás všechny musí varovat.

Zcela logicky se nabízí otázka, co se stane, když zaměstnanci Vězeňské služby ve finanční tísni bude nabídnut úplatek, například za přinesení mobilního telefonu do areálu věznice. V těchto případech může být hrubě porušena bezpečnost, případně zmařena další vyšetřování. Platy členů Vězeňské služby totiž podlehly skokovému zdražení. S rozpočtem Ministerstva spravedlnosti bohužel nemůžeme být spokojeni, hlavně ve výdajových blocích, které se týkají vězeňské části. Čísla i výhledy na další roky nedávají dostatečnou perspektivu, zejména v oblasti výdajů na Vězeňskou službu České republiky. Politici by se měli zamyslet nad platy a platební strategií členů bezpečnostních složek. Proto budu apelovat na ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby v rozpočtu a finančním výhledu byly vyčleněny finanční prostředky na řešení tohoto problému.

Jako druhý, neméně vážný problém, vidím stoupající počty odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody v důsledku dlouhodobě neřešené, vysoké recidivy pachatelů. Jde především o majetkovou trestnou činnost. Tento stav může vést v horizontu několika let k přeplnění českých věznic, což znemožní jakékoliv koncepční změny v oblasti vězeňství, především z důvodu vysoké personální přetíženosti Vězeňské služby a také z důvodu vysokých ekonomických nákladů. Tato recidiva má podle mě několik objektivně doložitelných příčin – je to vysoká zadluženost pachatelů, nezaměstnanost a dlouhodobá absence pracovních návyků. Je to také nedostatečná připravenost na propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a následný život na svobodě. Proto je zapotřebí posílit a zavádět nové probační a resocializační programy, například probační domy. Rozpočet by měl reagovat i na problematiku zaměstnávání odsouzených jak ve výkonu trestu odnětí svobody, tak i možného zaměstnávání po propuštění z výkonu trestu.

Bohužel návrh rozpočtu ani jeho výhledy zatím nedávají příliš velkou naději na to, že by se našel dostatek prostředků na řešení výše zmíněných problémů.