Nový trestní řád: Konec justičním omylům a nespravedlivě trestaným
V USA byl po 39 letech z věznění propuštěn vězeň, který byl odsouzený na doživotí. Zjistilo se totiž, že se tak stalo na základě křivého svědectví vynuceného policií. Spojené státy přiznaly desítky justičních omylů při ukládání vysokých trestů včetně trestu smrti. Na nápravu některých z nich bylo už ale pozdě…
K justičním omylům však dochází i u nás, nejenom v USA. I v Čechách se občas stane, že někdo po letech přizná, že u soudu lhal v neprospěch obžalovaného a pomohl mu tím za mříže. Někdy se stane i to, že se dotyčný přihlásí ke spáchání zločinu, za který byl mezitím odsouzen nevinný člověk. Následný pokus o nápravu obnovením procesu totiž nebývá vždy úspěšný. Podle dosud platného trestního řádu z roku 1961 se řízení o povolení obnovy procesu koná u toho samého soudu 1. stupně, který vydal zpochybněný rozsudek. Věc se tak nakonec často vrátí do rukou původního soudce, který nemusí mít vždy chuť uznat, že udělal chybu.
Soudce má právo na nezávislé vyhodnocení důvěryhodnosti svědka a věrohodnosti jeho výpovědi a toto právo mu nemůže být upřeno. Je ale třeba upozornit na to, že například v žádném z případů, které během posledních deseti let řešil spolek Šalamoun, nevedla pozměněná výpověď k obnově procesu. Soudce ji vždy vyhodnotil jako účelově smyšlenou ve prospěch odsouzeného a návrh na povolení obnovy byl z tohoto důvodu zamítnut. Svědek byl nakonec rád, že proti němu státní zástupce nezahájil trestní stíhání kvůli křivému svědectví. Svérázným extrémem je pak v tomto ohledu chování znojemského soudce Jaromíra Kapinuse, který dosud nenařídil veřejné zasedání v řízení o povolení obnovy procesu, jehož projednání mu přikázal Nejvyšší soud ČR rozsudkem z 19. listopadu 2013.
Právě z těchto důvodů se spolek Šalamoun již několikrát obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s podnětem k legislativní změně této praxe. Vstřícný krok v této věci ale udělala až současná ministryně, Helena Válková, která dala impuls k přípravě nového trestního řádu. Osobně toto rozhodnutí velmi kvituji.
Jednou z novinek, kterou by měl nový trestní řád přinést, je právě změna způsobu provádění obnovy procesu. Klíčovou záležitostí je, že do rukou původního soudce by se už napadená kauza neměla vrátit. V souvislosti s tím je ale třeba vzít v potaz i soudcovskou kolegialitu. Kromě změny soudce by proto mělo dojít i ke změně soudu.
Další významná změna by se měla týkat pravomocí ministra spravedlnosti, který pravděpodobně ztratí možnost podat stížnost pro porušení zákona. Pokud by došlo k jejímu úplnému zrušení, mělo by jí nahradit rozšíření podmínek, za kterých lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, nebo zavedení kasační stížnosti k Nejvyššímu soudu ČR. Oběti justičních přehmatů by pak nemusely čekat na výsledek projednávání podnětu neviditelnými úředníky nezjistitelné kvality. Na druhou stranu by vyvstalo riziko zahlcení Nejvyššího soudu ČR stížnostmi.
Hlavním cílem chystané změny je zrychlení trestního řízení. Daleko větším problémem však je, že při současné kvalitě trestního řízení občas dochází k uvěznění nevinných a k úniku před potrestáním pachatelů. Mnohdy se můžeme setkat i s tím, že žalobci podávají žaloby s nedostatečně podloženými důkazy a mezery v dokazování se snaží dohonit až v průběhu hlavního líčení.
Současná ministryně spravedlnosti Helena Válková spustila zahájením dlouho očekáváné změny, které se její předchůdci vyhýbali, proces, jehož výsledky ovlivní osudy mnoha občanů České republiky po několik dalších desetiletí. Jako člen Ústavně právního výboru budu vývoj tohoto pozitivní záměru nadále sledovat.